Knihovela: 1/ Vojna a mír

název: Vojna a mír

originální název: Война и миръ

autor: Lev Nikolajevič Tolstoj

prvně publikováno: 1869

------------

moje vydání

nakladatelství: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění
rok vydání: 1959
ilustrace: žádné

Do čtení se mi příliš nechtělo. Říkala jsem si: "Tolstoj! To nemůžu nikdy přečíst! Určitě se kniha bude hemžit hlubokými a sáhodlouhými filozofickými myšlenkami, které nejen že nikdy nepochopím, ale ani nevydržím číst." Omyl, epopej se četla nádherně (přestože se sáhodlouhými myšlenkami opravdu nešetří). Nedivím se, že dílo zaujímá čelní příčky všemožných žebříčků. V časopise Newsweek se dokonce umístila hned jako první. A podle mě poprávu. Jak jinak si vysvětlit, že Vojnu a mír čtou lidé po celém světě a to i po téměř 150 letech od jejího vydání? Že se znovu a znovu publikuje (jen kolik bylo filmových zpracování)? Že jí i dnes lidé rozumějí a čtou? Román se čte dnes a bude se číst i v daleké budoucnosti, protože každý chce milovat a možná ještě víc touží být milován.
Příznávám se, že občas sledovat proud Tolstého myšlenek byla fuška a né všechny jsem pobrala, ale to knize neubírá. Líto je mi jen toho konce - takový všední, neromantický. Tím nechci říci, že není dobrý. Čekala jsem prostě něco jiného. Vlastně kniha sama to slibovala po celou dobu. No jo no - zapomněla jsem - Tolstoj se neřadí mezi romantiky, ale realisty.

"Pierra poprvé na této schůzi ohromila nekonečná rozmanitost lidských rozumů, která způsobuje, že žádná pravda se nejeví dvěma lidem stejně."

"Každý člověk žije sám pro sebe, užívá svobody k dosažení svých osobních cílů a celou bytostí cítí, že může v tomto kamžiku udělat nebo neudělat ten nebo onen čin; ale jakmile jej udělá je tento čin, uskutečněný v určité chvíli, nenávratný a stává se majetkem dějin, v nichž nemá už libovolný, nýbrž předem určený význam."

"Každý člověk žije dvojím životem: životem soukromým, který je tím svobodnější, oč abstraktnější jsou jeho zájmy, a životem živelným, stádním, v němž je nucen zachovávat stanovené zákony."

"Vývoj lidstva, který je výsledkem nesčíslného počtu lidských libovůlí, probíhá nepřetržitě."

"Une ville occupée par l´ennemi ressemble á une fille qui a perdu son honneur." (Město obsazené nepřítelem se podobá dívce, která ztratila svou čest.)