30/ Šarlatové písmeno

název: Šarlatové písmeno

originální název: The Scarlet letter
autor: Nathaniel Hawthorne

prvně publikováno: 1850

------------

moje vydání

nakladatelství: Československý spisovatel
rok vydání: 2012
počet stran: 310
ilustrace: žádné

Ve vězeňské uličce, na trávníku před žalářem, se jednou ráno v létě před celými dvěma stoletími shromáždilo hodně velké množství bostonských obyvatelů, a všichni pozorně upírali oči na železem pobitá dubová vrata.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Ten erb, tak šerý, je rozjasněn jen jediným světlým znakem, ale chmurnějším než stín: V ZATMĚLÉM POLI PLÁ PÍSMENO S.

 

Hester Prynne, nešťastnice, které se narodilo dítě z nemanželského lože, je nucena jako trest nosit na šatech našité písmeno A (adulteress - cizoložnice). V tomto vydání knihy překladatelka zvolila písmeno S (absolutně nechápu proč). Tak každý ctihodný občan ví, čeho se tato žena dopustila. Na scéně se také objeví Hesteřin manžel, který byl považován za mrtvého. Po té, co se dozví zač je jeho žena na pranýři, odmítne se k ní přiznat a vystupuje pod falešným jménem jako lékař Roger Chillingworth. Hester odmítá prozradit jméno otce dítěte. Je jím místní kněz Dimmesdale. Toho neustále sužuje pocit viny. Jeho špatné psychické rozpoložení způsobuje fyzické obtíže. Nový lékař Chillingworth se jej snaží léčit. Když se dozví, kdo je otcem dítěte jménem Perlička, chce se pomstít.

Upřímně - na to, že se vše odehrává v puritánstvím ovládané společnosti, dopadla Hester docela dobře. Mít v 17. století nemanželské dítě, čekala bych mnohem krutější trest než nosit na oděvu našité znamení hanby.

Román nevyniká nabitým dějem a přečtený jej máte za chvíli. Odpočinkové čtení od kterého jsem si slibovala trošíčku víc, protože jsem očekávala právě hustější děj.

• Autorův předek John Hathorne byl jedním ze soudců v Salemském procesu, ale nikdy nepřiznal omyl - proto autor do svého příjmení přidal písmeno W, aby se tak od svého předka distancoval.
• Nathaniel Hawthorne a Herman Melville byli přáteli.
• Román byl několikrát zfilmován.

kniha # 24 Bouře mečů

název: Bouře mečů
originální název: A storm of swords
autor: George R. R. Martin

prvně publikováno: 2000

------------

moje vydání

nakladatelství: Talpress
rok vydání: 2011
počet stran: 1200
ilustrace: žádné

Den byl šedivý, mráz štípal až do kostí a psi ne a ne chytit stopu.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Trhavě se zhoupl do vzduchu, kopal a svíjel se na konci provazu, a stoupal nahoru, stále výš a výš.


Prozatím nejvíce objemná kniha série a pro mě zatím s nejhezčím přebalem v českém vydání.
Pokaždé, když čtu nějakou knihu ze ságy Píseň ledu a ohně, mám hroznou chuť zavolat do práce, že je mi hrozně špatně a proto nemohu přijít, jen abych nemusela knihu odložit. Zatím pokaždé s vypětím svých sil do práce dorazím. Ale je to boj ;-) Jsem vůbec zvědavá, jestli tohle někdy doopravdy udělám.

George R. R. Martin nešetří opravdu žádného hrdinu. Jedny z klíčových postav klidně nechá připravit o život. Robba a Catelyn opravdu velice lituji. Vůbec mě nenapadlo, že může dojít ke smrti takto klíčových postav - alespoň Robb mi připadal dost nepostradatelný pro příběh. Naopak jsem byla "potěšena" smrtí Joffreyho. Takhle se zbavili toho malého spratka a zároveň dostala Cersei lekci.

 Kniha je součástí Historical Fiction Reading Challenge

a Tea & Books Reading Challenge

Ale Sansa! Ta mě tak štve - tím jaká je to "hloupá ovce".
Stačí si vzpomenout na blbou Popelku a jí podobné. Je jasné, že v pohádce zvítězí dobro nad zlem a tak i hodná, poddajná Popelka zvítězí nad zlými sestrami a macechou. Jako malé mi připadalo jasné, že to tak musí být - vždýť ona byla tak hodná, ať jí ublížili sebevíc, nikdy ani nehlesla a dál tiše snášela nespravedlnost na ní páchanou. Protože byla sama hodná a tak dobrá, od nikoho neočekávala nic zlého.
Když jsem vyrostla, říkala jsem si, co se divý, když si všechno nechá líbit. Něco podobného je i Sansa.

Jak mi ze začátku přišlo nespravedlivé, když o ní Cersei tvrdila, že je mdlého rozumu, myslela jsem si - je to prostě čistá duše, ale pak z druhé strany mi něco našeptává, že bude asi opravdu úplně blbá, když věří každému všechno, co jí nakuká. Doufám, že po tom, co Malíček provedl na konci knihy její tetě Lyse Arryn, otevřou se jí oči a alespoň pochopí, že co se zpívá v písních je pro malé holčičky.

Po Bouři mečů následuje Hostina pro vrány. Vázaný titul by měl znovu vyjít koncem dubna.

kniha # 23 Střet králů

název: Střet králů
originální název: A clash of kings

autor: George R. R. Martin

prvně publikováno: 1998

------------

moje vydání

nakladatelství: Talpress
rok vydání: 2011
počet stran: 944
ilustrace: žádné

Ocas komety se táhl přes úsvit, rudý šrám, který krvácel nad skalisky Dračího kamene jako rána na růžovopurpurové obloze.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Já taky nejsem mrtvý.

Střet králů navazuje na předchozí knihu Hra o trůny. Tento díl bude mít seriálovou premiéru někdy v dubnu a tak byl děj knihy pro mě tajemstvím. Hodně se to projevilo na rychlosti mého čtení, stejně jako na horlivosti s jakou jsem se zakousávala do další a další kapitoly a stále se nemohla přinutit přestat, protože já prostě musela! vědět, jak to dopadne.

kniha je součástí
Tea & Book Reading Challenge

Má obliba jednotlivých postav se nijak výrazně neposunula. První místo stále zaujímá Arya a hned za ní se drží Jon. Nově mě stále víc a víc zajímají kapitoly Tyriona. Nejen díky jeho mazanosti, ale také je podle mě postavou někde "mezi" - je Lannisterem, stojí na jejich straně, ale jeho vlastní rodina dělá všechno proto, aby je nenáviděl. Zajímá mě, jak dlouho vydrží snášet nevděčnost vlastního rodu a jestli ne, jakým způsobem se jí rozhodne řešit.

kniha je součástí
 Historical Fiction Reading Challenge 2012

Naopak nejméně zajímavé pro mě byly kapitoly Davos a Theon, i když obě značně zamíchaly dějem.

Ke konci knihy zmizne Ohař, který je podle mě také takovou dvojitou postavou. Jaký je navenek musí být každému jasné, ale co se skrývá uvnitř tuší možná jen Sansa (aniž by si to uvědomovala).

Myslím, že už teď - po dvou knihách - můžu prohlásit, že Píseň ledu a ohně aspiruje na nejlepší knihu (v tomto případě spíš knižní sérii) tohoto roku. Opravdu, jak jsem tomu sama nevěřila, musím uznat, že čtu téměř bez ustání - četla jsem celý víkend do půl třetí ráno (dokonce i vycházky se psem se nějak zkrátily, na internet jsem nechodila každý den a navíc mi to vůbec nevadilo - a to je co říct, protože patřím mezi internetoholiky).

O čem se musím zmínit je jídlo. Taky vám připadá tak nelákavé? Mě teda hodně. Jídla, která popisují jako vybrané lahůdky by mě absolutně vůbec nelákala. Spíš naopak. Jenže co se ve středověku běžně vařilo, dnes by nás asi dost zaskočilo.

Osobně druhý díl série (Střet králů) řadím v oblíbenosti nad první (Hra o trůny). Pravděpodobně proto, že sem opravdu netušila, co bude dál.

"Duchové jsou všude," řekl ser Jorah tiše. "Nosíme si je s sebou, kamkoli jdeme."

Střet králů je mojí druhou knihou v Tea & Books Reading Challenge.
Díky tomu jsem prozatím dosáhla úrovně Chamomile Lover.
Nalézáme se na konci první třetiny roku 2012 a tak doufám,
že dosáhnu ještě vyšší úrovně než dosud.

kniha # 22 Hra o trůny

název: Hra o trůny
originální název: Game of thrones

autor: George R. R. Martin

prvně publikováno: 1996

------------

moje vydání

nakladatelství: Talpress
rok vydání: 2011
počet stran: 848
ilustrace: žádné

"Měli bychom se vydat zpátky," zamlumlal Gared, když les kolem  nich začal tmavnout.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Průhledná křídla se rozvinula a zavířila vzduchem a poprvé po stovkách let noc ožila písní draků.

O knize Hra o trůny jsem nikdy neslyšela. Stejně tak o jejím autorovi G. R. R. Martinovi. Poprvé jsem se s obojím setkala až na internetu, kde se psalo o připravovaném seriálu v produkci HBO, který měl být natočen na motivy knih právě tohoto autora. Řekla jsem si, že to bude prostě jen další fantazy seriál na který se možná někdy podívám.
 

tato kniha je součástí
Tea & Books Reading Challenge ....

Podívala jsem se na celou první řadu a těšila se na druhou. Už jen proto, že první řada skončila pro mě v jednom z nejzajímavějších okamžiků - a to když Arya odjížděla na sever. Arya byla z celého seriálu moje nejoblíbenější postava. Oblíbených jsem měla víc, samozřejmě, ale nejmladší Starkovic děvče mi bylo nejsympatičtější. 

Pak se na internetu začaly objevovat informace o tom, jak pokračuje natáčení druhé série, ale do odvysílání zbývalo ještě spoustu času a já tak přemýšlela, jak asi všechno bude dál pokračovat, protože autor se nezdráhal popravit postavy, které se zdály pro příběh nejdůležitější. To je dobré i špatné - tím se celý děj stává více nepředvídatelným a do popředí mohou postoupit jiné postavy, ale zároveň většinou zemřou zrovna ty, kterým fandíte ....

... a také Historical Fiction
Reading Challenge

Tak a teď ke knize konkrétně.
Ned Stark je vyzván králem, aby přijal místo králova pobočníka místo zemřelého Jona Arryna. Ned není nadšený, ale odmítnout nemůže. Odjede ze svého sídla Zimohradu na jih s králem. Společně s ním odjíždějí i jeho dvě dcery Arya a starší Sansa, která se má v budoucnu stát ženou korunního prince. Na Zimohradu zanechává svou ženu, nejstaršího syna Robba a oba nejmladší syny Rickona a Brana, který ochrnul po pádu z věže. Ned odhalí tajemství královny Cersei o původu jejích dětí, musí proto zemřít. Jeho poprava vyvolá válku.

Pán severu má mimo svých "oficiálních" dětí ještě nemanželského syna Jona, zvaného Sníh. Sníh je tradičním příjmením bastardů na severu. Jon odjíždí na Zeď, kde má strážit svět před nebezpečím, které se ukrývá za jejími hradbami.

Každé z Nedových dětí má svého zlovlka, kterého vychovává od štěněte.

Příběh jsem opravdu jen naťukla, protože vtěsnat 850 stránkovou knihu do jednoho příspevku na blogu, není možné. Navíc, proč prozrazovat tajemství, stačí naznačit.

Příběh byl pro mě v Hře o trůny dost předvídatelný, protože znám seriál natočený na motivy knihy. To byla i moje hlavní obava - nebude mě nudit číst něco, co už znám? Nenudilo, i když žádné překvapení na mě z knihy nevybaflo. Jsme zvědavá, jak se autorovi podaří udržet děj v dalších knihách - při tak rozsáhlém díle musí být ohromně těžké vyhnout se opakování, nabízet stále něco nového a nestat se předvídatelným a nezačít nudit.
Kniha nabízí přesně to, co seriál. Jestli se vám líbil, rozhodně se nemusíte bát přečíst si i předlohu.

Zbabělec dokáže být stejně statečný jako kterýkoli člověk, když neexistuje nic, čeho by se musel obávat. A všichni si plníme svoji povinnost, když za ni nemusíme platit žádnou cenu. Jak snadné nám to připadá, kráčet po cestě cti. Jenomže dříve nebo později v životě každého člověka přijde den, kdy to snadné není, den, kdy se musí rozhodnout. (680)

kniha # 7 Tulák po hvězdách

název: Tulák po hvězdách
originální název: The Star Rover
autor: Jack London
prvně publikováno: 1915

------------

moje vydání

nakladatelství: Labyrint
rok vydání: 2001
počet stran: 333
ilustrace: Rudo Prekop (černobílé fotografie)






Odjakživa jsem věděl, že znám i jiné doby a jiná místa.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Rád bych to věděl...

Vypravěč, Darrell Standing, sedí v cele smrti, kde sepisuje svůj příběh - příběh odsouzeného zločince, který je označen za nenapravitelného. Popisuje kruté a surové chování zhovadilých dozorců. Bití, mučení, samovazba i svazování do svěrací kazajky jsou na denním pořádku.

Uvěznili tělo, ale ducha spoutat nedokázali. Darell se díky dalšímu vězni odsouzenému k samovazbě - Edu Morrellovi - (dorozumívají se pomocí šifrovaného ťukání na zeď) naučí umění "malé smrti". Když je člověk sešňerován v kazajce tak těsně, že má krevní oběh přiškrcen natolik, že se dostane na pokraj svých sil, kdy už nevěří, že je možné zůstat na živu, uvede se do stavu podobnému katalepsii. Jen díky tomu přežívá, i když by měl být dávno mrtev.

Co se v tomto stavu děje se Standingem? Putuje napříč svými minulými životy. Je chlapcem Jessem, poustevníkem, dobrodruhem Adamem Strangem, válečníkem Ragnarem Lodbrogem a mnoha dalšími.

Darrell fyzicky trpí ataky dozorců i správců věznice - obžalovává hrozné vězeňské poměry. Sám byl odsouzen za vraždu kolegy. A tak, i když je podrobován násilí, bych se mohla zeptat, jestli má právo stěžovat si. Vždyť spáchal vraždu a požaduje slušné zacházení. Vím, že je mučen pro něco, co neudělal - chtějí, aby prozradil, kde je ukryt dynamit, který ale ve skutečnosti vůbec neexistuje - ale tahle otázka by se dala přenést i mimo knihu, obecně. Má nárok vrah na milost? Uctivé jednání? Může se dožadovat lidského zacházení, kterého sám v určitý moment nebyl schopen? Tohle by bylo téma pro opravdu emotivní diskuzi.

ukázka ilustrace - Rudo Prekop

  

 

ukázka ilustrace - Rudo Prekop

Hmota je velká iluze. To znamená, že hmota se projevje tvarem a tvar je zdánlivý.

Ženský faktor vysvětluje mnoho mužských věcí.

Člověk je velice divný tvor, věčně nenasytný, věčně nespokojený, věčně nesmířený s Bohem i sám se sebou, jeho dni jsou plné neklidu a marného úsilí, jeho noci překypují planými sny, rozmarnými a pochybenými tužbami.

Prožil jsem za dlouhé věky mnoho životů. Člověk jako jednotlivec neučinil za posledních deset tisíc let žádný morální pokrok. Tvrdím to s naprostou jistotou. Rozdíl mezi nezkroceným hříbětem a mezi trpělivým koněm je jen rozdíl cviku. Cvik je jediný mravní rozdíl mezi dnešním člověkem a člověkem před deseti tisíci lety. Pod tenkou slupkou mravnosti, kterou si vyleštil na svém povrchu, je to týž divoch jako před deseti tisíci lety. Mravnost je jmění společenské, přírůstek získaný za věky utrpení. Z novorozeněte se stane divoch, nebude-li cvičeno, leštěno abstraktní mravností, tak dlouho shromažďovanou.

malá smrt Darrella Standinga

Kniha se nám pěkně rozjela. Darrell pomocí "malé smrti", kdy se uvede to stavu podobnému komatu, cestuje minulými životy. Co mu také zbývá? Je uvězněn do konce života v samovazbě a navíc prakticky neustále sešněrován do svěrací kazajky. Z útržkovitých vzpomínek sestavuje jeden dobrodružný příběh za druhým. Ocitáme se v době kolonizace amerického západu, na území dnešního státu Korea, v předkřesťanském Jeruzalémě ... Knížka, která se ze začátku tvářila jen jako "filozofické" dílo o tom, jak je duše nepolapitelná, i když její schránka - tělo - zaživa uhnívá se tak stává "něčím víc". Jack London nezklamal a potvdil, že je mistrem dobrodružné literatury a nejenej nejím. Myšlenky a příběhy jsou vyvážené, takže než vás začnou unavovat filozofické úvahy už čtete některý z příběhů a naopak.

nenapravitelnost Darrella Standinga

kapitola 1 - 8

Donašeč a provokatér obviní před ředitelem věznice Darrella Standinga z ukrývání dynamitu. Vedení zpanikaří, neváhá použít jakékoli donucovací prostředky, aby Darrell prozradil, kde se domnělé výbušniny ukrývají. Jak může vydat něco, co nemá? Vězni, označenému za nenapravitelného, nikdo nikdy neuvěří, i kdyby tvrdil cokoli. Surovost dozorců i vedení nezná mezí. Darrell tráví dny a týdny v samovazbě, ve svěrací kazajce. Návdavkem dostává rány, kopance. Odpírají mu jídlo i pití. Samovazba je mu vyměřena na doživotí. Jak nepřijít o rozum? Jak se naprosto nepominout? Jak zůstat při smyslech a nepřestat být myslící bytostí? Chytá mouchy, v mysli hraje šachy i počítá matematické úlohy. Postupně ovládne "autohypnózu" - neustálým zíráním na jeden bod se pomalu uvede do stavu podobnému hypnóze a "putuje" svými minulými životy. Prošel už opravdu lecčím - od nejnižších lidských bytostí až po ty nejvýše postavené. Jestli mě něco zarazilo, tak to, že nikdy nebyl ženou (alespoň zatím píše jen o mužských postavách).

Není jediným odsouzeným, který si odpykává trest samovazby - spolu s ním je to ještě Ed Morrell a Jake Oppenheimer. Ač každý ve své vlastní cele - dorozumívají se šifrovaným ťukáním. Jen díky tomu všemu stále zůstávají lidskými bytostmi.

Z popisu chování dozorců jde opravdu hrůza. Ve věznici platí jiná pravidla - uzavřený stát ve státě. Vše se odehrává v souladu se zákony i nařízeními - kdo dokáže, že vězni jsou trestáni neprávem, neúměrně - slovo proti slovu.

Darrell Standing přes to všechno chce stále žít. Nezlomnou silou je puzen k životu. Ředitel věznice si přeje, aby Darrell Standing zemřel. Teprve potom bude jistota, že jediný člověk, který ví o dynamitu ukrytém ve vězení už nikdy úkryt neprozradí.