originální název: -----
autor: Ivana Tomková (výbor sestavila, přeložila a převyprávěla)
prvně publikováno: -----
-----------
moje vydání
nakladatelství: Argo
rok
vydání: 2005
počet stran: 325
ilustrace: Dagmar Urbánková
Pověsti a legendy jsou velice staré, pohanské, ale silně ovlivněné křesťanstvím, které si je přizpůsobilo. Například v pověsti o menhirech (které v Bretani stáli už tisíce let před příchodem a i vznikem křestanstí) vystupuje Panna Marie jako osoba, která dala pokyn k jejich vystavění. Takhle podobně je to v mnoha příbězích z knihy. Dala bych přednost, kdyby legendy z doby pohanské byly oddělené od těch křesťanských. Zde vznikl takový miš maš - ani ryba ani rak.
 |
| République française Bretagne |
Až mne mrazilo, kolik druhů nadpřirozených bytostí vystupuje v příbězích z Bretaňského poloostrova. Navíc, mohu-li usuzovat pouze z tého knihy, drtivá většina z nich je hodně zlá a stačí velmi málo k tomu, aby člověka zabila - třeba jen na ni promluvit.
Kannérez-noz (Noční pradleny): Po lidech chtějí, aby jim pomohli ždímat prádlo. Když to někdo nedělá správně - spřelámou mu ruce, když odmítne - utopí ho.
Iannic-An-Od (Janek z pobřeží): Říká se tak všem utonulým. Janek z pobřeží není zlý, pokud se mu někdo nevysmívá a neopičí se po něm v jeho truchlivém sténání, ale běda tomu, kdo se s ním do téhle hry pustí!
Bugul-noz: Druh nočního ducha. Vypadá jako pastevec a je pověřený hlídáním stáda fantomů. Když za sebou uslyšíte bugula-noz pískat, rozhodně nesmíte zapískat také.
Anku: Dělník smrti. Poslední zemřelý v roce (někde první zemřelý) se v každé farnosti stává Ankuem pro svou farnost na celý příští rok.
Huitellour Nouz (Noční pískač): Velmi nebezpečný duch mrtvého.
Anaon: Početný národ bloudících duší.
a mnohé další
Líbilo se mi poznat příběhy odlišné od těch, které se tradují u nás. Na tak malý region jich bylo opravdu hodně - některé přes 5 stran, jiné jen na pár řádek.
- Francouzština byla v Anglii úředním jazykem více než 300 let (1066 - 1362).
Žádné komentáře:
Okomentovat