název: Marie Terezie, soukromý život panovnice
originální název: Maria Theresia, Kinder, Kirche & Korsett
autor: Hannes Etzlstorfer
prvně publikováno: 2008
------------
nakladatelství: Ikar
rok
vydání: 2010
počet stran: 207
ilustrace: portréty, faksimilie
V nakladatelství Ikar vyšlo mnoho titulů na téma monarchie. Nejvíce jich věnovalo Habsburkům - ať už jednotlivým osobám (Rudolf Habsburský - princ rebel, Korunní princ Rudolf...) nebo v šírším pojetí (Synové Marie Terezie, Dcery Marie Terezie, Nevěry Habsburků...). Či tematicky zaměřené - bez ohledu na dynastii (Nemilované královny, Metresy francouzských králů, Milenci královen....). Knih vyšla už celá řada, ale všechny mají stejný formát a i podle grafického pojetí lze poznat, že se jedná o kolekci.
Kniha Marie Terezie obsahuje kapitoly:
- Těhotenství, šestinedělí a množství dětí
- Výchova jejích dětí
- Láska, manželství, rodina
- Výlety a cesty
- Jídlo a pití
- Divadlo, tanec a šlechtické zábavy
- Umění a umělecká řemesla
- Krása, móda, šperky a tretky
- Stárnutí, choroby, smrt a žal
- Náboženství, konfese a filozofie
- Smrt císařovny
Marie Terezie byla rozhodně vyjímečná osobnost. Proto mě trochu mrzí, že kniha má pouze něco málo přes 200 stran. Vzhledem k tomu, že za svůj život napsala opravdu velké množství soukromých dopisů, mohla být kniha mnohem objemnější.
Na druhou stranu si cením možnosti nahlédnout do života císařovny, její rodiny i dvora jinak, než z pohledu historiků, tedy ze soukromého úhlu.
Z její korespondence mám pocit, že byla osobou velice zásadovou. O své potomky se velice zajímala i po tom, co opustili rakouský dvůr. Na druhou stranu byla v první řadě císařovnou a až poté matkou. Je to znát na tom, jak své děti v dopisech doslova sekýrovala, i když žily stovky kilometrů od domova a měly svou vlastní rodinu.
z dopisu vychovateli syna Leopolda:
Je změkčilý a líný, důsledně proti tomu pracujte. Především musíte dbát na to, aby v sedě, vestoje či v chůzi nezaujímal nevhodný postoj. V tomto věku si mladí lidé často zvyknou křivit záda, a to jim pak zůstane..... S nikým mu nedovolte žádné důvěrnosti, přesto musí vůči každému zachovávat dvorskou zdvořilost..... Má ovšem jednu závažnou chybu, která mu není ku prospěchu. Snaží se totiž lstí a křivolakými cestičkami dosáhnout svého cíle, a to mu nesmí procházet. Chci, aby byl ve vzhledu a vystupování volnější, otevřenější a sebevědomější, aby jeho výslovnost a tón hlasu byly jemnější a celá jeho povaha stejně jako vyjadřování přívětivější.
z dopisu vychovatelce arcivévodkyň Johanny a Josefy:
Je třeba přísně dohlížet na čistotu, jak na mytí, tak na česání, což se má dít každý den..... V pokoji a v kostele se mají modlit s úctou...... Nejsou dovoleny diskuse s žádným dveřníkem nebo topičem v pokojích, těm mají dávat jen rozkazy: ti jsou zrozeni k poslušnosti a mají si to během doby navyknout.......
Možná se ale mýlím a v té době byly v rodinách jiné vztahy než dnes, děti měly své předem určené místo, nikdo je nepovažoval za individualitu. Hlavním důvodem plození dětí nebyla láska k nim, jak to vnímáme my dnes, ale povinnost. Proto můj pohled současného člověka, který měl dost liberární výchovu, svobodu volby .... pravděpodobně není správný.
z dopisu Josefovi II.:
Můj milý synu, dávám přednost peru. Mé srdce je příliš stísněné nejrůznějšími city, než abych se dokázala vyjádřit jasně a bez dojetí..... Co je přičinou toho, že navzdory stejně upřímným záměrům berou věci zcela jiný konec? Že máme často rozdílné názory, že se přeme, že jsme dokonce nespokojeni? To mě už dlouho trápí a činí ještě deprimovanější a váhavější, než za normálních okolností jsem. Nespočívá zlo přímo v nás?......
Dále je z dopisů patrné, jak energickou (někdy až pedantskou) osobou Marie Terezie byla. V dopisech nenajdete nic zbytečného - jde rovnou k věci, vše pojmenovává jasně a srozumitelně.
z dopisu Marii Karolíně:
Osm hodin spánku stačí, více by bylo škodlivé s výjimkou, kdy se cítíte špatně nebo jste těhotná. Vaše první myšlenky po probuzení mají patřit Bohu, pokřižujte se a cele se mu oddejte. Nechtěla bych, abyste ležela v posteli dlouho, pokud to není nezbytné. Ihned vstaňtě a pomodlete se.
Zajímavá je zmínka o české Svatováclavské koruně, kterou nechal zhotovit Karel IV. a která se v době vlády Marie Terezie nacházela ve Vídni:
"Ta koruna je tady, sama jsem ji měla na hlavě. Je těžší než ta v Prešpurku, vypadá jako bláznovská čepice."
Tohle nám učitelé ve škole rozhodně nevyprávěli. A ani ve školních učebnicích nic takového nenajdete. Pokud vás historie alespoň trochu zajímá, dozvíte se mnoho zajímavostí - od vztahu k jídlu, hygieně - přes výchovu dětí, manželství - až po zábavu, výlety, nemoci a smrt. Pochopíte, že Marie Terezie není jen jedna z mnoha postav evropské historie, ale že se jednalo o skutečnou osobnost, která ale měla i běžné starosti s výchovou dětí i nemocemi.
- Rakouská vlajka patří k nestarším na světě.
- Bonbony PEZ pocházejí z Rakouska.
- Vídeňská Zoo založená roku 1752 je nejstarší na světě.
název: Nultá hodina
