Sašenka

název: Sašenka

originální název: Sashenka

autor: Simon Montefiore

prvně publikováno: 2008

------------

moje vydání

nakladatelství: BB/art

rok vydání: 2010
počet stran: 452

ilustrace: žádné

„Románový příběh z neromantické doby“

Takovým podtitulem se chlubí román o dívce z bohaté židovské rodiny. Podle toho, co píší na zadní straně knihy, je hlavní hrdinka Sašenka Zeitlinová skutečná postava (zajímavé, že autor v poděkování píše o Sašence jako o fiktivní osobě, ale takových lidí bylo v revoluci mnoho, je proto možné, že nějaká Sašenka skutečně existovala). Autor knihy Simon Montefiore je historik a autor literatury faktu.

Autor Simon Montefiore o svém románu Sašenka:

Hlavní hrdinka mi byla ze začátku natolik protivná, že jsem si nebyla jistá, zda k ní budu cítit něco jiného než čistou antipatii. Byla by to škoda. Jak bych se o ní mohla bát, prožívat její strach ... kdyby mi lezla na nervy. Naopak bych si spíš přála se jí co nejdřív zbavit. V druhé části to bylo dokonce mnohem horší - už jsem si o ní myslela, že je to blbá bolševická kráva, co sama sebe označuje za intelektuálku.

první část: Petrohrad 1916

Sašenka, členka význačné a bohaté rodiny Zeitlinových, se přidává na stranu bolševiků. Zatím jsou nelegální a tak roznáší letáky, přednáší, získává dělníky na jejich stranu ... To vše pod vedením svého strýčka Mendela. Je permanentně pod dozorem tajné policie a stýká se s členem Ochranky - netuší, že se s ní Sagan stýká jen kvůli informacím. A pak to přijde - revoluce.

druhá část: Moskva 1939

Sašenka téměř čtyřicetiletá - nyní již ne Zeitlinová, ale Palicynová - je ženou vysoce postaveného Palicyna. Píše do socialistického ženského časopisu, je stále zarytou bolševičkou - zbožňuje Stalina i stranu, opovrhuje vším buržoazním - ALE nosí šaty šité v zahraničí, bydlí v domě po ropném magnátovi a vlastní ještě luxusní chatu s americkou ledničkou. K chatě patří i lokaj, řidič (který řídí limuzínu) a chůva. Taková normální socialistická rodinka. Sašenka Palicynová káže vodu, ale sama je denně opitá vínem.

Na tuhle knihu jsem se opravdu těšila, už dlouho jsem okolo ní chodila v obchodě. Ale za druhou část jsem se nedostala. A to jsem se hodně přemáhala. Kniha mi opravdu nesedla. Jen se ve větě objevilo jméno Sašenka, už jsem odfrkávala a zavírala knihu. Takové znechucení jako ona ve mě snad ještě žádná literární postava nevzbudila. Tohle se prostě nedalo.