Přečetla jsem zatím první 2 díly z celkem 4 knih románové epopeje Vojna a mír. Počáteční obavy ze jména Tolstoj pominuly při prvních kapitolách. Více než války s Napoleonem jsou pro mě určitě zajímavé postavy. Už teď jsem si na ně utvořila různé názory - některé nemohu vystát, jiné lituji, závidím jim, soucítím s nimi, v některých poznávám (alespoň jednotlivé vlastnosti ;-) ... - uvidím, jak se budou jednotlivé osobnosti dál vyvíjet. Nataša Rostovová způsobila rodině (i sobě) spoustu problémů pokusem o útěk s mladým Kuraginem. Kdyby žila dnes, nikdo by se nad její nestálostí citů nepozastavil. Prostě by se rozešla s předchozím partnerem (vlastně ani to by nemusela). Ale v 19. století znamená zrušení (byť neoznámeného) zasnoubení v podstatě skandál. V prvních chvílích mě napadaly myšlenky typu: "Dobře ti tak! Věděla jsi do čeho jdeš..." Ale ve skutečnosti - snadno se zamilovat a pro lásku opustit všechno a všechny, neohlížet se nalevo ani napravo, žít jen pro ten okamžik.... která by nechtěla podlehnout bláznivé zamilovanosti. A navíc - jak má asi poznat, který je ten pravý? Vždyť to nedokážeme poznat ani dnes.
Líto (občas bych ho spíš nakopla za to, jaký je to "ňouma") je mi Pierra Bezuchova. Takový člověk - vzdělaný, zcestovalý - a nechá sebou "vytírat podlahu". Vím, těžko zbohatnout a nepodlehnout klamu společnosti, že všechno je takové, jak vám lidé říkají. A tedy, že i ty jsi takový, jaký říkají, že jsi. Prohlásit: "Peníze mu zničily život", je trefné (alespoň zatím vše tak vyznělo). Navíc vyženil opravdu povedenou "famílii".
Krásná Soňa trpělivě čeká na svého Nikolaje a tiše trpí. Andrej Bolkonskij také trpí, ale z jiného důvodu. Tohle mi na Natašině vztahu s Anatolem nejvíc vadilo. Ublížila Bolkonskému aniž by jen na okamžik pomyslela, jakou mu způsobí bolest. Jo, zamilovaní lidé jsou asi opravdu sobci.
Žádné komentáře:
Okomentovat