pondělí 25. března 2013

39/ Mrtvému nože netřeba

název: Mrtvému nože netřeba
originální název: Íslenzkar þjóðsögur og æfintýri
autor: Jón Árnason
------------
moje vydání
nakladatelství: Argo
rok vydání: 2008
počet stran: 400
ilustrace: Jan Hísek

Kniha jako stvořená pro European Reading Challenge. Poznat zemi přes její pověsti a pohádky je dobrý způsob, jak alespoň částečně poodhalit myšlení obyvatel. Krajina Islandu přímo vybízí k pověstem o obrech, elfech (pozor! elfové nemají špičaté uši, vypadají úplně stejně jako lidé, jen mají schopnost být pro ně neviditelní) a různých příšerách.

Za pozornost stojí i několikastránkový úvod, kde se dozvíte o nesnadném úkolu posbírat pověsti a pohádky na Islandu. Vyšlo to až na třetí pokus v 19. století, protože sami obyvatelé ostrova neměli zájem. Vysoce si cení svých slavných ság, které mají a znají v každé rodině, ale své pohádky považovali za méněcenné báchorky a pověry, které ani nestálo za to zapsat. Dokonce vyjádřili podezření, že by se jim za ně mohli ostatní národy posmívat.

Kniha vyšla v nakladatelství Argo v edici Mýty, pohádky a pověsti. Z této edice mám přečtené Potopené zrcadlo a těším se na další. Mohu zatím porovnávat tedy jen 2 knihy - Potopené zrcadlo (Bretaň) a Mrtvému nože netřeba (Island).
Tato kniha mne oslovila víc. Sice i zde najdete mnoho křesťanských vlivů, ale Islanďané brali náboženství tak nějak laxně a rozhodně se nevzdali svých nadpřirozených bytostí, které nedokázal zkortit ani kněz modlením. Musel se použít starý osvědčený postup, který s křesťanstvím neměl nic společného. Dokonce i ďábel se klidně volně pohyboval po kostele.

Mnoho pověstí je spjatých s určitým místem - statkem, horou, kopcem, jeskyní, ale i konkrétní osobou, která v kraji žila a jejíž jméno je obyvatelům známo dodnes.


 
 
  • Islanďané drží nejvíce knih v přepočtu na obyvatele.
  • V roce 1980 si zvolili jako przidentku ženu - stala se tak první hlavou státu/ženou ve světě.
  • Islandština se za posledních 1000 let téměř vůbec nezměnila.
  • Island nemá zavedenou železniční síť.
  • Na ostrově je zakázán box. Od roku 2002 se smí boxovat alespoň amatérsky.
  • Ženy po svatbě nepřejímají příjmení svého manžela, protože nic takového jako příjmení v podstatě nemají.
  • Pouze 1% půdy je zde považováno za orné.
  • Voda v kohoutcích je tak čistá, že není třeba k její úpravě používat chlór.
 
 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...