Podívej, kvete růže - originál

Gilbert Bécaud



Gilbert Bécaud

Slečna Marplová: Plavý kůň/Marple: The Pale Horse 2010

Julia McKenzie jako
slečna Marplová

"dvě jsou společnost,

tři jsou sabat"

Tohle filmové zpracování knihy je celé překopané, pozměněné. Už jen to, že zde vystupuje slečna Marplová o které ale v knížce není ani zmínka. Zato Mark Easterbrook hraje pouhý "štěk". Je jen jednou postavou z hotelu. Kdyby ve filmu nebyl, příběh by ničím neutrpěl x v knižní předloze je nepostradatelnou postavou. Plus si přidejte nějaké další charaktery se kterými se setkáte jen ve filmové adaptaci a nějaké, pro změnu, vypusťte. Výsledek je jeden díl seriálu z roku 2010 s Julií McKenzie jako slečnou Marplovou, která "přebrala" roli Marku Easterbrookovi.

CSFD

Není kouře bez ohýnku/The Moving Finger 2006

káva + detektivka = neděle

Trošku protivnější Jerry (Jerry ze začátku dost leze na nervy , znuděný vším a každý je mu protivný).
Trošku více prostoru pro slečnu Marplovou.
Trošku přidáno na "odvážnosti" (Jerry líbá slečnu Holandovou, Jerry líbá Megan).

sice málokdy zavře pusu, ale řekne velice málo

CSFD

Tady hraje slečnu Marplovou Geraldine McEwan. V sérii o slečně Marplové mi nevadí, že se v průběhu natáčení herečky vystřídaly. U Hercula Poirota jsem ortodoxnější - nikoho jiného než Davida Sucheta bych pravděpodobně těžko snášela. Zvláštní.

Předloha již byla jednou zpracována - v roce 1985 (Joan Hickson jako sl. Marplová). Nepodařilo se mi ale sehnat film v češtině nebo s titulky.

A co říkám na tuto filmovou adaptaci? Hezký. Nic mě nenaštvalo, neurazilo ... Jako ostatní britská zpracování Agathy Christie si drží svoji úroveň.

kniha # 9 Jiří z Poděbrad - Tlustý král

název: Jiří z Poděbrad - Tlustý král

originální název: Jiří z Poděbrad - Tlustý král

autor: Vladimír Kavčiak

prvně publikováno: 2000 nebo 2010 (nevím)

------------

moje vydání

nakladatelství: XYZ

rok vydání: 2010
počet stran: 290

ilustrace: žádné

Psal se rok 1469.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Lidé tklivě zpívali, aniž by tušili, že několik dní nato se budou hlasitě veselit a neomaleně vykřikovat: "Veselte se, zemřel papež!"

 Vydavatelství opravdu nešetřilo .... místem. Takové mezery mezi jednotlivými řádky se jen tak nevidí. Tak takhle se píše tlustá kniha o tlustém králi. Když už chci udělat objemnější knihu, přidám nějakou ilustraci a ne že nechám půlstránkový prostor mezi jednotlivými kapitolami. OK, už dost ironie a zpět ke knize.

S králem Jiřím se setkáváme ke konci jeho života. Vše začíná tím, že mu posel přinese vzkaz, kde se mu oznamuje smrt jeho dcery Kunhuty. Ta byla provdána jako 14 letá do Uher za krále Matyáše Korvína. Bývalý zeť vtrhne do Čech, kde chce získat českou královskou korunu. Na své straně má papeže i českou katolickou šlechtu, které nejde pod nos panovník, který uznává přijímání pod obojí.

Jiří nechce v zemi válku a tak se Matyáše snaží přinutit, aby se zavázal k míru. Ten se po ročním příměří nechá korunovat českým králem. Situace se vůbec nelíbí Jiříkovým synům, kteří by jinak měli šanci na následnictví. Král Jiří se rozhodne obětovat svůj "sen o nové dynastii českých panovníků" a nabídne ruku své dcery Ludmily polskému králi - tím chce znemožnit Matyášovi vládu v Čechách. V Polsku přijmou českou korunu, ale ne dceru kacířského krále. Nicméně spojenectví s Polskou zemí pomůže králi vyhrát nad Matyášem. Uherskému králi se ještě podaří zajmout Jíříkova syna Viktorína.

Český král stárne, truchlí po synovi a umírá.

Všechny tyto událost sleduje královský šašek Jan, který jako moudrý blázen komentuje dění a zasahuje do rozhovorů. Současně je královým přítelem a objektivní kritikem, kterému je dovoleno říci vše.

Jazyk vyprávění je živý a bohatý; šašek Jan přidává ironii. Čtení jde samo a stránky ubíhají velice rychle. Děj je přímý, sleduje jen jednu dějovou linii, která není nijak zamotaná, proto se trošku zdráhám použít slovo román. Pokud si někdo nepotrpí na přílišnou popisnost a má rád přímý, nekomplikovaný děj, je tato kniha přímo pro něj. Příjemné letní čtení na dovolenou, zahradu, do parku nebo osušku u vody. I když se nebudete maximálně soustředit, v ději se neztratíte.

Oheň nelze sklízet jako obilí a uložit ho na sýpku, kde zůstane v klidu až do zimy. Oheň je oheň a kdo ho sklízí, ten se dříve nebo později stane jeho potravou. Jen šílenec by se stal takovým zemědělcem.

Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem;
malíř Mikoláš Aleš 1878